Vždy jsme toužil po chatě na horách. Člověk často něco strašně chce a když už to má, tak zjistí, že nebylo o co stát.

Posledního půl roku jsem pro naši rodinu (máme dva prcky, 2 a 4) hledal objekt k celoroční rekreaci. Možná čekáte, že článek skončí konstatováním, že hledání bylo úspěšné a že obytku prodáváme, nebo ji minimálně na delší dobu odstavíme. Samá voda. Tak co bude jinak?

Asi před pěti lety jsem se o něco podobného již pokoušel. S omezenějším rozpočtem a v lokalitě, která mě už dnes vůbec neoslovuje – Jizerky. Uvědomil jsem si, že jsou naprosto přelidněné a to je pravý opak toho, co hledám.

Jako řada jiných obyvatel větších měst, v mém případně Prahy, jsem si při všech karanténách, restrikcích… uvědomil, že mě ty neustále se měnící výmysly naší “skvělé” vládní reprezentace zásadně neomezují. Našlo by se pár věcí, které jsou mi proti srsti, jako třeba nemožnost hrát pravidelně squash, zrušení hrstky akcí, které jsem plánoval navštívit, nebo pro mě nepochopitelné omezování volného pohybu.

Zjistil jsem, že Prahu nepotřebuju.

Jako otec malých dětí nevyužívám bary, noční kluby, s manželkou nevyrážíme pravidelně za kulturou. Maximálně se věnujeme dětem a těšíme se na všechny společné výpravy do přírody. Protože doma bych se z nich brzo bodnul.

Co v některých firmách dříve bylo nemyslitelné, nebo přinejmenším velkorysým benefitem, je dnes pro některé z nás noční můrou. Ano, mám na mysli práci na dálku (v Česku též nazývanou homeoffice).

To vše mě motivovalo k hledání rekreačního objektu, ze kterého bych vlastně časem nejraději vytvořil místo trvalého pobytu. Pracuji v IT a troufnu si tvrdit, že i když covid překonáme, žádný masivní návrat do kanceláří se v našem případě konat nebude. Všichni jsme zjistili, že každodenní přítomnost na pracovišti efektivitě nepřidá.

Ke stejným závěrům ale dospěla řada jiných lidí a tak i když všude čteme o tom, jak se ekonomická situace zhoršuje, ceny rekreačních objektů stále rostou, lépe na tom nejsou ani stavební pozemky v oblíbených rekreačních oblastech.

Protože bydlíme na Praze 6 a při cestě na “chatu” nechci jet přes celou Prahu, ani po D1, v úvahu připadají Krušné hory a Šumava. Pravidelně jsem sledoval několik realitních portálů, ale za 3-4 měsíce, kdy jsem inzeráty hlídal opravdu bedlivě mě oslovily možná čtyři objekty. Po zjištění dodatečných informací jsem se jel podívat jen na jeden, abych až na místě odhalil, že zde není vůbec žádná signál a s internet je také neřešitelný.

Cílem určitě není přestat využívat obytku, ale svoji domácí kancelář přesunout na místo, kde mohu svůj volný čas využívat naplno i během týdne. Navíc podnikat zimní výpravy obytným autem se dvěmi malými dětmi je docela vysilující.

Jak jsem už prozradil v úvodu, nákup chaty, ani chalupy se prozatím nekoná.

Úplnou náhodou jsem narazil na nabídku dlouhodobého pronájmu apartmánu v srdci Národního parku Šumava. Majitelé hotelů, penzionů i majitelé apartmánů jsou v pasti, protože z nařízení vlády nesmí ubytovávat. Řada podnikatelů “bere rozum do hrsti” a tam, kde to jde, nabídne apartmány k dlouhodobému pronájmu (jako byste šli do nájmu nějakého bytu ve městě). Zaručí si tak dlouhodobý jistý příjem, byť nedosahuje zdaleka takové výše, jako součet příjmů z krátkodobých pronájmů běžným turistům.

Měli jsme skutečně štěstí, protože jsme narazili na objekt s unikátní polohou, majitelé jsou nesmírně milý a cena je férová. Celý rok 2021 se tak můžete těšit na hromadu článků o Šumavě. A já se těším na pokus, kdy si vyzkoušíme, jaké by to bylo nežít v Praze. Možná nás už jen pár týdnů vyléčí, zatím moje nadšení neopadá, ba právě naopak.

Post Views: 665